Seznam ingrediencí

Králičí drůbky označují vnitřnosti králíka, nejčastěji játra, ledviny, srdce a plíce. Jsou ceněny zejména v tradiční a venkovské kuchyni, kde se z nich připravují vydatné pokrmy. Játra jsou nejoblíbenější, smaží se na cibulce, přidávají do paštik nebo omáček. Srdce a ledviny se hodí do ragú, gulášů nebo plněných jídel. Drůbky mají výraznou, charakteristickou chuť a jsou nutričně bohaté, obsahují velké množství bílkovin, vitaminu A, B12 a železa. Před přípravou je vhodné je důkladně očistit a případně namočit do mléka, aby se zmírnila intenzivní chuť.

Králičí hlava je méně obvyklá, ale tradiční součást kuchyně v mnoha evropských a asijských zemích. Využívá se zejména ve farmářské a nose-to-tail kuchyni, která dbá na co nejlepší využití celého zvířete. Hlava obsahuje lícní svaly, mozek, jazyk a drobné kusy masa, které jsou po správné přípravě velmi šťavnaté a chutné. Nejčastěji se připravuje pečením, dušením nebo vařením, z vývaru pak vzniká výtečný základ pro polévky a omáčky. V některých regionech se podává jako místní delikatesa. Příprava vyžaduje pečlivé očištění a delší tepelnou úpravu.

Králičí hřbet je jedna z nejchutnějších částí králíka, jde o střední část těla s bedrovými svaly po stranách páteře, která poskytuje jemné, libové a velmi šťavnaté maso. Je vhodný pro rychlou i pomalejší tepelnou úpravu: skvěle chutná pečený v troubě, dušený se zeleninou a bylinkami nebo grilovaný. Díky nízké tučnosti a vysokému obsahu bílkovin patří králičí hřbet k dietně hodnotným masům. Maso má světlou barvu, jemnou strukturu a mírně neutrální chuť, která se dobře doplňuje s rozmarýnem, tymiánem, česnekem nebo hořčicí.

Králičí hřbet a zadní běhy tvoří dohromady velmi výhodný řez, který zahrnuje jak jemné bedřní maso ze středu těla, tak masité zadní stehna. Tato kombinace nabízí různé textury, hřbet je křehčí a rychleji se propéká, zadní běhy jsou robustnější a chutnají výborně při pomalejší úpravě. Celý kus se hodí na pečení v troubě, dušení s kořenovou zeleninou a bylinkami nebo pomalé vaření. Maso je světlé, libové a bohaté na bílkoviny. Oblíbené je zejména ve francouzské a italské kuchyni, kde se připravuje s vínem, česnekem a olivovým olejem. Příprava celého kusu zaručuje šťavnaté a aromatické výsledky.

Králičí maso je světlé, libové a jemně chutnající maso, které patří k nutričně hodnotným zdrojům bílkovin. Má nízký obsah tuku a cholesterolu a zároveň vysoký obsah vitamínů skupiny B, fosforu a selenu. Chuťově se přibližuje kuřecímu masu, ale je jemnější a aromatičtější. V kuchyni se dá připravovat mnoha způsoby, pečením, dušením, grilováním, smažením nebo vařením. Skvěle se hodí k bylinkám jako rozmarýn, tymián a šalvěj, ale i k hořčici, smetanové omáčce nebo červenému vínu. Králičí maso je oblíbené zejména ve francouzské, italské a španělské kuchyni.

Králičí stehna jsou nejmasitější částí králíka a patří k nejoblíbenějším králičím řezům. Jde o zadní končetiny, které jsou svalnaté, šťavnaté a při správné přípravě velmi křehké. Jsou vhodná pro pomalejší tepelnou úpravu, výborně chutnají dušená s kořenovou zeleninou, pečená v troubě s bylinkami nebo připravená jako ragú s vínem. Díky vyšší svalové hmotě jsou zadní stehna výraznější na chuť než hřbet. Maso je lehké, libové a bohaté na bílkoviny, s nízkým obsahem tuku. Stehna se snadno porcují a hodí se jak pro slavnostnější příležitosti, tak pro každodenní vaření.

Králičí zadek označuje zadní část těla králíka, která zahrnuje stehna a hýžďové svaly. Jde o nejmasitější partie celého těla, s jemným, světlým masem s nízkým obsahem tuku. Oproti předním částem bývá králičí zadek šťavnatější a dobře snáší pomalejší tepelnou úpravu, jako je dušení, pečení v troubě nebo příprava na roštu. Výborně se kombinuje s hořčicí, tymiánem, rozmarýnem, česnekem nebo smetanovou omáčkou. Králičí maso obecně obsahuje více bílkovin než drůbeží a má nižší obsah cholesterolu.

Králík je tradiční součástí české a středoevropské kuchyně. Jeho maso je světlé, jemné a libové, s nižším obsahem tuku a cholesterolu než vepřové či hovězí. Hodí se ke dušení, pečení v troubě, grilování i přípravě v omáčce. Klasickými přílohami jsou knedlíky, bramborový salát nebo pečené brambory. Chuťově se králičí maso blíží kuřecímu, je však výraznější a specifičtější. Skvěle ho doplní tymián, rozmarýn, hořčice, česnek nebo smetana. Na trhu se prodávají celí králíci i jednotlivé části, přední, zadní nebo celá stehna.

Krátkozrnná rýže má kulatá, krátká zrna bohatá na škrob, díky nimž po uvaření získává lepivou, kompaktní konzistenci. Právě tato vlastnost ji predisponuje pro pokrmy, kde je žádoucí, aby se rýže držela pohromadě, typicky sushi, onigiri, rýžové kaše nebo rizoto. Nejznámějšími odrůdami jsou japonská sushi rýže, italská Arborio nebo španělská Bomba. Absorpce vody je u krátkozrnné rýže vyšší než u dlouhozrnných odrůd, proto vyžaduje přesné dodržení poměru vody. Před vařením ji doporučujeme propláchnout, aby se odstranil přebytečný škrob z povrchu.

Křen je vytrvalá rostlina s mohutným kořenem, který se v kuchyni používá jako pálivé koření s charakteristickou štiplavou vůní a chutí. Strouhaný nebo mletý kořen obsahuje těkavé hořčičné glykosidy, které dráždí sliznice a způsobují slzení, podobně jako cibule. Hodí se jako příloha k vařenému masu, uzeninám, rybám i vajíčkům. Je základní surovinou pro přípravu křenové omáčky nebo studeného zálivek. V lidovém léčitelství se tradičně využívá pro své antibakteriální a podporující trávení vlastnosti. Křen je bohatý na vitamín C, draslík a sirné sloučeniny.

Křenová hořčice je pikantní kondiment vzniklý spojením klasické hořčice s přídavkem strouhaného nebo sušeného křenu. Výsledkem je výrazná, pálivá a aromatická ochucovací pasta s dvojitou vrstvou ostrosti. Hodí se k tučným masům, uzeninám, párků, hamburgerům a sendvičům, kde skvěle vyvažuje bohatost pokrmu. Využívá se také jako základ marinád a dip omáček. Na rozdíl od samotného křenu je díky přítomnosti octa a dalších stabilizátorů trvanlivější a snáze dávkovatelná. Dostupná je v různých intenzitách pálivosti. Tento kondiment je oblíbený zejména v české, německé a skandinávské kuchyni.

Křepelčí vajíčka jsou miniaturní vejce s charakteristickým hnědoskvrnným zbarvením skořápky. Jsou výrazně menší než slepičí, jedno křepelčí vajíčko váží přibližně 10-12 g. Chuťově jsou podobná slepičím, ale mají krémovější žloutek a jemnější bílek. V kuchyni se využívají především jako dekorativní prvek do salátů, předkrmů a tapas. Vařená natvrdo skvěle doplní zeleninové mísy nebo pikantní hořčičné zálivky. Lze je také smažit, nakládat do láku nebo podávat jako snack. Obsahují vyšší podíl bílkovin a vitaminů B2 a B12 než slepičí vejce.