Ingredience od A do Z

Kukuřičná mouka je jemně mletý produkt ze sušených kukuřičných zrn. Na rozdíl od pšeničné mouky neobsahuje lepek, a je tak oblíbenou surovinou v bezlepkové kuchyni. Používá se při přípravě tortill, kukuřičného chleba, palačinek, koláčů i jako zahušťovadlo polévek a omáček. Má jemně nasládlou, výraznou chuť a zlatavě žlutou barvu, která dodává pokrmům typický vzhled. V latinsko-americké a mexické kuchyni je nezbytná. Skladujte na suchém a chladném místě, nejlépe v uzavřené nádobě.

Kukuřičné chlebíčky jsou lehké křupavé plátky vyrobené z kukuřičné mouky, oblíbené zejména jako bezlepková alternativa klasického pečiva. Mají neutrální až mírně nasládlou chuť, díky níž se hodí jako základ pro sladké i slané pomazánky, zeleninu nebo plátky sýra. Jsou přirozeně bez lepku, a proto jsou vhodné pro celiaky i pro ty, kteří omezují konzumaci pšeničné mouky. Díky nízké energetické hodnotě si je oblíbily i osoby dbající na zdravý životní styl. Najdete je v obchodech se zdravou výživou i v běžných supermarketech.

Kukuřičné lupínky jsou oblíbená cereálie vyráběná z kukuřičné mouky nebo krupice, která se lisuje a peče do tenkých křupavých plátků. Nejčastěji se konzumují jako snídaňová cereálie s mlékem nebo jogurtem, ale hodí se také k přípravě dezertů, jako obalová strouhanková vrstva nebo do müsli směsí. Mohou být slazené, solené nebo ochucené nejrůznějšími příchutěmi. Původně je vyvinuli bratři Kellogg na konci 19. století a od té doby patří mezi nejrozšířenější snídaňové potraviny na světě. Jsou zdrojem sacharidů a v obohacených variantách také vitamínů skupiny B.

Kukuřičný sirup je tekuté sladidlo vyráběné enzymatickým štěpením kukuřičného škrobu. Má mírně sladkou chuť a hustou, průhlednou konzistenci. Používá se v cukrovinách, zmrzlinách, pečení a omáčkách, kde zabraňuje krystalizaci cukru a udržuje hladkou texturu. Na rozdíl od medu nekrystalizuje. V americké kuchyni je základní ingrediencí pekanového koláče. Dostupný je ve světlé a tmavé variantě. Skladovat při pokojové teplotě.

Kukuřičný škrob je jemný bílý prášek získávaný z endospermu kukuřičných zrn. V kuchyni se používá především jako zahušťovadlo omáček, polévek, pudinků a ovocných náplní. Na rozdíl od mouky vytváří průhledné, lesklé zahoustnutí, které je vhodné zejména pro asijské omáčky a sladké glazury. Je bezlepkový, a proto se hojně využívá v bezlepkovém pečení jako část náhrady pšeničné mouky. Díky své jemnosti se přidává také do těst pro dosažení křehčí textury sušenek a koláčů. Před použitím ho vždy rozmíchejte ve studené vodě, aby se nevytvořily hrudky.

Kulatozrnná rýže se vyznačuje krátkými, kulatými zrny s vysokým obsahem škrobu, díky čemuž po uvaření výrazně změkne a zrna se přirozeně slepí. Tato vlastnost ji předurčuje pro pokrmy, kde je žádoucí krémová nebo lepivá konzistence, typicky rizoto, španělská paella, japonské sushi nebo rýžové pudingy. Absorbuje velké množství tekutiny i chutí z vývarů a omáček, což z ní dělá ideální základ pro bohaté, plné pokrmy. Na trhu ji najdete pod různými názvy: arborio, carnaroli, vialone nano nebo japonská krátká rýže jsou jejími nejznámějšími odrůdami.

Kumquat je drobný citrusový plod původem z jihovýchodní Asie, který je jedinečný tím, že se jí celý, slupka i dužina dohromady. Slupka je sladká a aromatická, zatímco dužina bývá kyselejší, což vytváří zajímavý chuťový kontrast. Plody jsou bohaté na vitamín C, vlákninu a antioxidanty. V kuchyni se používají čerstvé jako ozdoba, do ovocných salátů, džemů, marmelád, sirupů a lihovin. Hodí se také k masu, zejména ke zvěřině a drůbeži. Sezóna kumquatu trvá přibližně od listopadu do března a v českých obchodech je dnes dostupný poměrně snadno.

Kuře patří k nejoblíbenějšímu a nejrozšířenějšímu drůbežímu masu na světě. Díky jemné chuti a všestrannosti se hodí do nesčetného množství pokrmů, od polévek a vývarů přes pečená jídla až po grily a wok. Kuřecí maso je nízkotučné, bohaté na bílkoviny, vitamíny skupiny B a minerální látky jako selen a fosfor. Celé kuře lze péct vcelku nebo rozebrat na části, prsíčka, stehna, paličky, křídla nebo karkasu na vývar. Správné tepelné zpracování je důležité z hlediska bezpečnosti, kuřecí maso by mělo být vždy propečené do středu na teplotu alespoň 74 °C.

Kuřecí bujón je koncentrovaný vývar připravený vařením kuřecího masa, kostí a zeleniny. Slouží jako základ pro polévky, omáčky, rizota, dušená jídla i jako tekutina při vaření rýže nebo těstovin. Dodává pokrmům hlubokou, masitou chuť a typickou zlatavou barvu. V obchodech ho najdete v podobě kostek, pasty, tekutého koncentrátu nebo sušeného prášku. Domácí varianta má plnější chuť a méně soli než průmyslové verze. Při výběru hotového bujónu si všimněte obsahu soli a glutamátu, které se mohou výrazně lišit mezi jednotlivými značkami.

Kuřecí čtvrtky jsou porce kuřete skládající se ze stehna a paličky dohromady, tedy spodní část kuřete rozdělená na čtyři díly. Patří k nejšťavnatějším a nejchutnějším částem drůbeže, protože tmavé maso obsahuje více tuku a pojivových tkání než prsa. Jsou skvělé na pečení v troubě, pomalé dušení, grilování i vaření ve vývarech. Díky vyššímu obsahu tuku si lépe uchovají vlhkost a chuť i při delší tepelné úpravě. Hodí se do marinád, kari, paprikášů nebo jen osolené a opečené na pánvi. Jsou cenově dostupnější než kuřecí prsa a v kuchyni velmi vděčné.

Kuřecí játra jsou drobné vnitřnosti tmavě červené barvy s výraznou, mírně kovovou chutí a jemnou, krémovou texturou. Patří k výživově nejbohatším potravinám, jsou vynikajícím zdrojem železa, vitamínu A, vitamínů skupiny B (zejména B12) a folátů. V kuchyni se připravují na másle s cibulkou, používají se do paštik, pomazánek, omáček nebo rizota. Klíčem k dobré chuti je krátká tepelná úprava, přepečená játra jsou tuhá a hořká. Před přípravou je vhodné je opláchnout, odstranit tukové blány a případné žlučníkové zbytky, které by mohly chutnat hořce.