Slovníček

Panettone je tradiční italský sváteční chléb pocházející z Milána, který se peče zejména v období Vánoc. Má charakteristický vysoký kupolovitý tvar a nadýchanou, lehce vláčnou strukturu. Těsto je obohaceno máslem, vejci a cukrem a proloženo kandovaným ovocem a rozinkami. Příprava vyžaduje dlouhé kynutí, často přes noc, což panettone dodává jeho typickou vzdušnost. Podává se jako dezert se sladkým vínem, se šlehačkou nebo se zmrzlinou. Panettone se stal symbolem italských Vánoc a exportuje se do celého světa.

Panini je italský grilovaný sendvič z ciabatty nebo jiného italského chleba, plněný šunkou, sýrem, zeleninou a grilovaný v kontaktním grilu.

Panko strouhanka je japonská strouhanka vyráběná z bílého chleba bez kůrky. Na rozdíl od tradiční strouhanky má panko větší, nepravidelné vločkovité kousky, které při smažení vytvářejí výrazně křupavější a vzdušnější obal. Vyrábí se speciálním procesem, při kterém se chléb peče elektrickým proudem, čímž vzniká rovnoměrná struktura bez zhnědlé kůrky. Panko se používá k obalování smažených pokrmů jako tonkatsu, krevetových tempura nebo kuřecích řízků. Výsledný obal je lehčí a méně mastný než u klasické strouhanky.

Panna cotta je jemný italský dezert z vařené smetany s cukrem a vanilkou, ztužené želatinou. Podává se s ovocnou omáčkou nebo karamelem.

Panýrování je kuchyňská technika, při které se potraviny obalují ve třech vrstvách: mouky, rozšlehaného vejce a strouhanky. Tento postup vytváří při smažení nebo pečení křupavou zlatavou kůrčičku, která chrání pokrm před vyschnutím a uzamyká jeho šťávy uvnitř. Panýrování se nejčastěji používá u řízků, ryb, sýrů a zeleniny. Správný postup vyžaduje postupné obalování v přesném pořadí a důkladné přitlačení strouhanky. Výsledkem je rovnoměrný obal, který se při tepelné úpravě neodlupuje.

Pão de Queijo jsou malé brazilské sýrové bochánky z tapiokové mouky, křupavé zvenku a tažné uvnitř.

Papája je tropické ovoce pocházející ze Střední Ameriky s hruškovitým tvarem a jemnou oranžovou až lososovou dužninou. Uvnitř plodu se nachází dutina plná malých černých semínek. Zralá papája má sladkou, máslovou chuť připomínající meruňku a mango. Plod je bohatým zdrojem vitamínu C, vitamínu A, folátu a vlákniny. Obsahuje také papain, enzym podporující trávení bílkovin. Papája se konzumuje čerstvá, v ovocných salátoch, smoothies nebo jako součást asijských pokrmů. Nezralá zelená papája se používá v salátových pokrmech thajské kuchyně.

Papilota je kuchařská technika, při které se surovina zabalí do pergamenového papíru nebo alobalu a peče v troubě ve vlastní šťávě. Tato metoda přípravy zachovává přirozenou vlhkost a vůni pokrmu, protože pára zůstává uvnitř obalu. Nejčastěji se v papilotě připravují ryby, kuřecí prsa nebo zelenina. Pokrm se podává přímo v rozbalené papilotě na talíři, čímž strávník ocení nejen chuť, ale i estetický dojem z rozbalování. Technika pochází z francouzské kuchyně a je oblíbená pro svou jednoduchost a zdravý způsob přípravy bez přidaného tuku.

Pappardelle jsou široké ploché těstoviny pocházející z italské Toskánska. Jejich šířka se pohybuje mezi 2 až 3 centimetry, což z nich dělá jedny z nejširších druhů těstovin. Název pochází z italského slovesa pappare, což znamená jíst s chutí. Pappardelle se tradičně podávají s bohatými masovými omáčkami, například s ragú z divočiny, kančím ragú nebo houbovou omáčkou. Díky své šířce výborně zachytávají husté omáčky. Vyrábějí se z vaječného těsta a mohou mít rovné nebo vlnité okraje.

Paprikáš je tradiční pokrm maďarské kuchyně, jehož základem je maso dušené v omáčce z cibule, papriky a smetany. Nejčastěji se připravuje z kuřecího masa, ale existují i varianty s telecím nebo rybím masem. Charakteristickou chuť pokrmu dodává mletá sladká paprika, která omáčce propůjčuje výraznou červenou barvu. Omáčka se zahušťuje smetanou a podává se tradičně s nočky, houskovými knedlíky nebo těstovinami. Paprikáš se rozšířil z Maďarska do celé střední Evropy a stal se součástí české i slovenské kuchyně.

Para ořechy jsou velké olejnaté plody stromu bertholletie vznešené, který roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Tyto ořechy se sklízejí výhradně z volně rostoucích stromů, protože se nedaří jejich komerční pěstování na plantážích. Para ořechy jsou bohatým zdrojem selenu, zdravých tuků a bílkovin. Konzumace pouhých dvou ořechů denně pokryje doporučenou denní dávku selenu. Mají krémovou chuť a využívají se v cukrářství, při pečení i jako zdravá svačina. Většina světové produkce pochází z Brazílie, Bolívie a Peru.

Parenica je tradiční slovenský pařený sýr vyráběný z ovčího nebo kravského mléka. Charakteristický je svým tvarem svinutých pásků, které připomínají stočenou šňůru. Sýr se vyrábí pařením sýřeniny v horké vodě, při kterém se hmota vytahuje do tenkých plátů a následně svinuje. Parenica má jemnou, mírně slanou chuť a pružnou konzistenci. Prodává se v neuzené nebo uzené variantě, přičemž uzená parenica má výraznější chuť. Patří mezi chráněné slovenské výrobky a je oblíbenou svačinou i přílohou.